Plašení a odchyt holubů na rodinných a panelových domech
Metody regulace a tlumení výskytu holubí populace
Pro plašení a regulaci počtu městských holubů (Columba livia f. domestica) osídlujících v hojných populacích střechy domů lze úspěšně použít loveckých dravců, a to především sokolovitých. K tomuto účelu využíváme převážně vycvičené rarohy jižní (Falco biarmicus), kteří jsou obratnými letci a dokáží bezpečně obletovat chráněné objekty. Na holuby útočí, ale také již svou přítomností v lokalitě obecně působí jako stresující faktor ovlivňující hnízdění a zdržování se na oblíbených místech. Využití sokolovitých dravců pro plašení holubů je velmi žádoucí v případě činžovních a panelových domů, popř. i na rozsáhlejších lokalitách, jako jsou celá sídliště. Důvodem je velký záběr jejich působení vzhledem k délce a rychlosti letu.
Plašení holubů kombinujeme také s odchytem holubů do živolovných zařízení. Tyto pasti jsou umístěny na vhodných stanovištích s nabídkou atraktivní potravy a napaječkou. Před začátkem odchytu jsou po určitou dobu holubi jen krmeni a zvykají si na lapací zařízení. Následuje nastražení pasti na odchyt. Vnazení a odchyt je dle potřeby střídáno tak, aby byla populace postupně redukována.
Kombinace obou zmíněných metod se osvědčila jako účinná. Populaci holubů nelze úplně eliminovat, část lze snadno odchytat, část je značně narušena působením dravců. Obě metody jsou neinvazivní a veřejností velmi dobře přijímány. Sokolnictví v praxi je navíc velmi atraktivní, a při té přiležitosti s veřejností rádi jednáme.
Pilířem naší činnosti je návštěvování lokality alespoň 3x týdně po dobu jednoho měsíce (jedno účtovací období). Jedna návštěva zahrnuje přibližně hodinovou akci, kdy dravce postupně vypouštíme za účelem plašení a v některých případech i k lovu holubů. Při naší návštěvě rovněž zajistíme servis odchytových zařízení, tj. doplnění krmiva a vody v napaječkách, případný odchyt a odvoz holubů z lokality za účelem likvidace. Snížení počtu holubů v lokalitě je viditelné až po delší činnosti (zpravidla do 3 měsíců od zahájení).
Zdivočelé populace městských holubů
Populace městských holubů založené jedinci domestikované formy holuba skalního (Columba livia f. domestica) se nevyskytují jen ve velkých městech, ale také osidlují lokality s dobrou potravní nabídkou a vhodnou možností zahnízdění jako jsou sila, tovární komplexy, výrobny a překladiště různých krmiv, viadukty i střechy kostelů malých vesnic apod.
Samice kladou dvě bílá vejce na nejrůznějších místech v městských exteriérech (okapy, výklenky, balkóny, římsy apod.) a interiérech (půdy, věže kostelů apod.). Líhnutí probíhá po 17-19 dnech od kladení druhého vejce. Mladí jedinci opouštějí hnízdo po 14 týdnech a dospívají ve věku 4-6 měsíců. Při sezení na vejcích a v péči o mláďata se holubí pár pravidelně střídá. Pokud zima s extrémními mrazy, rozmnožují se holubi celoročně. Holubí pár si je věrný, dokud jeden z párů neuhyne. Dožívají se až 20 let. Potravu tvoří semena rostlin, odpadky, zbytky „fast-foodů“, ale i přikrmování nezodpovědných lidí, kteří přemnožené populace podporují např. rozdrobeným tvrdým pečivem. Holubi žijí v hejnech a hnízdí v koloniích.
Zvýšená koncentrace holubů na jednom místě je často vnímána obyvateli negativně vzhledem ke znečišťování prostředí trusem, který působí erozivně na povrchy budov a uměleckých děl často s historickou hodnotou. Nahromaděný holubí trus může být zdrojem patogenů způsobujících onemocnění u člověka, tzv. zoonóz. Kromě infekce je možná rovněž i alergická reakce nejčastěji vyvolaná vdechnutými antigeny holubího původu.
Zdivočelý holub jako možný zdroj zoonózy (nemoci přenosné ze zvířat na člověka)
Holubi mohou hostit až 70 různých druhů patogenních organismů pro člověka. Mezi prokázaně přenosná infekční agens na člověka patří ty bakteriální, jako je Salmonella enterica nebo Chlamydophila psittaci, protozoární Toxoplasma, z kvasinek pak Candida parapsilosis, Cryptococcus neoformans, Histoplasma capsulatum, a z vlákniých mikromycet plísně rodu Aspergillus. Přenos patogenů je uskutečněn převážně vzduchem (nejčastěji zvířený holubí trus) ale i kontaminací potravin či nedostatečnou hygienou rukou.
V souvislosti s početnými holubími populacemi nelze opomenout ani riziko zavlečení mikroorganismů rezistentních k běžným antibiotikům, která jsou léky první volby při léčbě mnoha bakteriálních onemocnění. K těmto mikroorganismům patří běžné střevní bakterie jako je Escherichia coli a Enterococcus spp.
V neposlední řadě jsou zdivočelí holubi domácí hostiteli krev sajících roztočů (čmelík kuří, Dermanyssus gallinae) či členovců (klíšťák holubí, Argas reflexus). Člověka ohožují zejména z důvodu alergických reakcí po jejich kousnutí.
Lidské tělo obecně disponuje řadou obranných mechanismů, avšak zvýšená míra ataků infekčních agens může prolomit i naši přirozenou obranyschopnost či vyvolat nepřiměřenou imunitní odpověď na alergeny holubího původu.